|
|
Šikana na základních školách v souvislosti s ukrajinskými žáky
Hrubá, Kateřina ; Hudcová, Eliška (vedoucí práce) ; Ulrichová, Monika (oponent)
HRUBÁ, Kateřina. Šikana na základních školách v souvislosti s ukrajinskými žáky. Praha, 2023. 90 s. Diplomová práce. Univerzita Karlova Evangelická teologická fakulta. Diplomová práce s názvem Šikana na základních školách v souvislosti s ukrajinskými žáky se zabývá problémem šikany na základních školách. Je především zaměřena na ukrajinské žáky, kteří v důsledku válečného konfliktu navštěvují české školy, ale zabývá se tímto negativním jevem všeobecně, jeho formami, prevencí, řešením apod. Teoretická část se skládá z 2 kapitol, 3. kapitola se věnuje výzkumnému šetření. Hlavním cílem mé diplomové práce je zjistit, zda na základních školách dochází k šikaně ukrajinských žáků. V rámci vlastního empirického šetření je použita kvalitativní výzkumná strategie za použití techniky polostrukturovaného rozhovoru.
|
|
|
Etická dilemata v multikulturním ošetřovatelství v souvislosti s dětskými ukrajinskými válečnými uprchlíky
Kučerová, Jana ; Červenková, Denisa (vedoucí práce) ; Bouma, David (oponent)
Diplomová práce se zabývá přístupem dětských sester k dětským ukrajinským válečným uprchlíkům vyžadujícím intenzivní onkologickou péči. Jako etická norma jsou v ošetřovatelství používány modely transkulturního - multikulturního ošetřovatelství. Zejména modely M. Leiningerové, J. N. Gigerové a R. Davidhizarové vytvořené v 50. letech minulého století zaměřené na holistickou kulturní péči, zdraví a projevy nemoci jedinců či skupin a která respektuje společné znaky kulturních hodnot, víry a praktik. Klíčová slova Ukrajinci, migrace, válka, ošetřovatelství, ošetřovatelský model, transkulturní - multikulturní ošetřovatelství, komunikace, lidská práva, dětský pacient, charta práv dětí v nemocnici, lidská důstojnost
|
|
|
Efekt nucené ukrajinské migrace na trh práce v České republice
Stavarová, Nikola ; Pertold-Gebicka, Barbara (vedoucí práce) ; Šťastná, Lenka (oponent)
Cílem této práce je analýza efektu nucené migrace na český trh práce. Konkrétně jsem zkoumala možný dopad vlny uprchlíků na vývoj nezaměstnanosti v lokalitách České republiky po vypuknutí války na Ukrajině 24. února 2022. Analýzu jsem postavila na průřezových datech na úrovni okresů, přičemž jsem do datasetu přidala pozorování i pro Prahu. Údaje o nezaměstnanosti a migraci jsem měla z období 2022 a 2023. Vytvořila jsem model, kde závislou proměnnou byl procentuální rozdíl v nezaměstnanosti, který reprezentoval její vývoj a hlavní vysvětlující proměnnou byla migrace. Přidala jsme také další nezávislé proměnné kvůli přesnějším odhadům. Tento model jsem odhadovala pomocí metody nejmenších čtverců, a z důvodu předpokladu endogenity i pomocí dvoustupňové metody nejmenších čtverců. V rámci druhé zmíněné metody jsem používala instrumentální proměnnou úrovně ukrajinského obyvatelstva z roku 2018. Endogenitu v modelu jsem statisticky testovala Hausmannovým testem. Modely jsem odhadovala i na omezeném datasetu, kde jsem vynechala tři pozorování s odlehlými hodnotami. Celou analýzu nuceného přistěhovalectví jsem doplnila i o rozbor ekonomické migrace, který odrážel hlavní výzkum, a kde jsem zkoumala nezaměstnanost a migraci z období 2016 a 2017 a využívala jsem instrument z roku 2012. Výsledky naznačily slabý...
|
|
|
Komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem
HLÁVKOVÁ, Petra
Bakalářská práce je na téma komunikační dovednosti zdravotnických záchranářů s cizincem. V teoretické části je popsána komunikace a její formy. Dále se také tato práce zabývá cizinci, kteří se nacházejí na území České republiky a v samotném závěru jsou obecné informace o zdravotnické záchranné službě a zdravotnických záchranářích. V praktické části byly stanoveny dva cíle. Prvním cílem bylo zjistit komunikační dovednosti zdravotnického záchranáře s cizincem. Druhým cílem bylo zmapovat jaké problémy řeší zdravotnický záchranář při komunikaci s cizinci. V této práci bylo zvoleno kvalitativní výzkumné šetření technikou polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory byly vedeny se zdravotnickými záchranáři Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje a s cizinci, kteří neumějí hovořit českým jazykem. Výsledky byly následně kategorizovány do 5 a 9 kategorií, pomocí kterých se povedlo oba cíle splnit. Výsledky práce vedly k tomu, že bylo zjištěno, že dotazovaní zdravotničtí záchranáři zvládají komunikovat s cizinci, dokážou si pomoc buď různými pomůckami nebo využijí ke snadnější komunikaci kolegu, svědky či rodinné příslušníky na místě události. Dále průzkum výzkumu ukázal, že mezi nejčastější problém, který řeší při komunikaci zdravotnický záchranář s cizincem patří jazyková bariéra. Hlavním přínosem bakalářské práce by mělo být uvědomění si dané problematiky, která může nastat při komunikaci s cizincem na výjezdu a možné využití různých pomůcek pro snadnější komunikaci.
|
|
|
Bariéry při využívání knihovnických služeb migranty z Běloruska, Ruska a Ukrajiny
Garmash, Sofya ; Nekolová, Kateřina (vedoucí práce) ; Římanová, Radka (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou bariér, které se vyskytují při komunikaci mezi migrantem původem z Ruska, Ukrajiny nebo Běloruska a českým knihovníkem. První kapitola představuje sebou teoretický úvod do interkulturní komunikace; jsou rozepsané takové pojmy, jako kultura, národnostní menšina, asimilace atd. V druhé kapitole jsou podrobně rozebrané bariéry (jazykové a psychologické), které mohou ovlivnit komunikace z obou stran. Třetí kapitola je věnovaná cizincům, jejich typologii (migrant, uprchlík, azylant) a typům pobytu, které migranti mohou získat na území České republiky. Také jsou zde stručně charakterizováni Ukrajinci, Rusové a Bělorusové, kteří přijíždí do tohoto státu (důvody k migraci, počet migrantů v Česku atd.). Čtvrtá kapitola je praktická a popisuje jak situaci v Městské knihovně v Praze, tak i výzkumy - včetně jejich přípravy, metodologie, průběhu a výsledků -, které byly mnou provedené na dvou pobočkách této knihovny. Výzkumy se zúčastnily jak knihovnici, tak i migranti; jsou představené .názory obou skupin respondentů. Na závěr jsou zhodnocené výsledky výzkumů a jsou dané doporučení, jak by mohli být analyzované bariéry překonané. Klíčová slova: interkulturní komunikace, migranti, knihovny, Městská knihovna v Praze, Bělorusové, Rusové, Ukrajinci, bariéry
|
|
|
Spolková činnost ukrajinské menšiny v Praze v letech 2001-2013
Vágnerová, Vendula ; Zilynskyj, Bohdan (vedoucí práce) ; Svoboda, Karel (oponent)
Práce se zabývá ukrajinskými menšinovými spolky v Praze v letech 2001 až 2013. Ukrajinská menšina má na našem území dlouhou tradici, ačkoliv od počátku 20. století do současnosti měly na charakter její činnosti vliv různé migrační vlny či společensko-politické změny. Po dlouhém období potlačování národnostně menšinových aktivit byla v roce 1990 obnovena možnost oficiální registrace diasporních spolků ve formě občanských sdružení. První z nich byly založeny Ukrajinci z dřívějších migračních vln nebo jejich potomky, zatímco po roce 2001 začaly vznikat spolky nové, zpravidla v souvislosti s růstem počtu ukrajinských migrantů, kteří do České republiky začali mířit v 90. letech, a jejich diversifikaci. Práce tedy předkládá zprávu o ukrajinských organizacích v Praze v daném období, reflektuje jejich vývoj, rozdíly a seznamuje s konkrétními aktivitami, jakožto prostředky k naplňování cílů spolků a potřeb jejich členů. Zároveň práce vyzdvihuje prvky, které spolkovou činnost ukrajinské menšiny spojují. Účelem práce je představení ukrajinské diaspory v Praze i z toho důvodu, že její lepší poznání může přispět k jasnějšímu pohledu na doposud spíše jednostranně a negativně vnímanou menšinu.
|
|
|
Integrace dětí imigrantů z pohledu jejich rodičů (na příkladě imigrantů z post-sovětských zemí)
Chernykh, Aleksandra ; Šanderová, Jadwiga (vedoucí práce) ; Leontiyeva, Yana (oponent)
Práce se zabývá fenoménem integrace 1,5. generace imigrantů pocházejících ze zemí bývalého Sovětského svazu. Česká odborná veřejnost věnuje tomuto tématu relativně málo pozornosti, proto zatím zůstává spíše v ústraní. V současné době tak máme k dispozici jen dílčí a náhodné poznatky o integraci dětí, které pocházejí z postsovětského regionu. Na základě úrovně současného poznání usiluje o uchopení jevu integrace zmíněných dětí v celé jeho komplexnosti, a proto se zaměřuje na různé dimenze integrace - strukturní, sociální a kulturní včetně jazykové. V rámci zkoumání vyjmenovaných dimenzí jednak sleduje, jak děti zacházejí s kulturním dědictvím své země původu, zároveň i způsob, jakým přijímají českou kulturu v jejím širším slova smyslu. Pro získání co nejhlubšího porozumění mechanismům jejich začleňování - jak v rámci jednotlivých dimenzí, tak i v rámci celkového integračního procesu - a také za účelem zjistit, s jakými problémy se na své cestě k úspěšné integraci potýkají, zkoumá tento fenomén z perspektivy matek těchto dětí. Skrze hloubkové rozhovory s imigrantkami, které pocházejí z postsovětského regionu, práce odhaluje významy, které přisuzují jednotlivým aspektům integrace svých dětí do české hostitelské společnosti. V neposlední řadě práce usiluje o porozumění tomu, jak skrze výpovědi o integraci svých...
|
|
|
Žáci cizinci v hodinách českého jazyka na 1. stupni základní školy
Oswaldová, Karolina ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Doležalová, Eliška (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá žáky cizinci v hodinách českého jazyka na 1. stupni základní školy, konkrétně se zaměřuje na žáky s ukrajinským mateřským jazykem a žáky s vietnamským mateřským jazykem. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. V teoretické části jsou popsány základní skutečnosti související s problematikou vzdělávání žáků cizinců včetně nejčastějších chyb, kterých se Ukrajinci a Vietnamci v českém jazyce dopouštějí bez ohledu na jejich věkovou kategorii. Praktická část je zpracována pomocí kvalitativního výzkumu, ve kterém je vymezena výzkumná skupina ukrajinských žáků cizinců a výzkumná skupina vietnamských žáků cizinců z 1. stupně základní školy. Prostřednictvím soustavného pozorování jsou analyzovány nejčastější chyby v češtině, kterých se členové výzkumných skupin dopouštějí. Tyto chyby se dále porovnávají s odbornou literaturou i mezi oběma skupinami navzájem. Rovněž se hodnotí přístup pedagogů k těmto dvěma skupinám žáků cizinců. KLÍČOVÁ SLOVA žáci cizinci, chyby v češtině, český jazyk, Vietnamci, Ukrajinci
|
|
|
Možnosti podpory ve vzdělávání žáků z druhé generace migrantů
Marynych, Yaroslava ; Felcmanová, Lenka (vedoucí práce) ; Hájková, Vanda (oponent)
Ústředním tématem diplomové práce je problematika podpory ve vzdělávání žáků z druhé generace ukrajinských migrantů na základních školách. Teoretická část práce se v jednotlivých kapitolách věnuje vymezení základních pojmů (migrace, akulturační strategie, druhá generace, žák cizinec), shrnutí poznatků z dosavadních výzkumů věnovaných druhé generaci migrantů, analýze legislativního rámce, jenž zkoumanou problematiku provází a vymezení potenciálních rizik, jež přináší migrační pozadí žáků. Cílem výzkumné části bylo zjistit, jaké specifické bariéry vznikají v procesu vzdělávání a integrace žáků z druhé generace ukrajinských migrantů a jaké formy a prostředky podpory v oblasti vzdělávání a sociálního začlenění využívají učitelé u těchto žáků. Potřebná data byla získána pomocí polostrukturovaných rozhovorů s vybranými pedagogy, s mladými lidmi z druhé generace ukrajinských migrantů a s odborníkem v oblastí podpory integrace mladých migrantů. Výsledkem výzkumu je vymezení specifických potřeb žáků z druhé generace ukrajinských migrantů zejména v naplnění vzdělávacího potenciálu, v rozvoji jazykových kompetencí a ve formování pozitivního sebepojetí a psychické pohody, dále popis možností podpory prostřednictvím podpůrných opatření prvního stupně a realizací multikulturní, osobnostní a sociální výchovy, a...
|
|
|
Život Ukrajinců (včetně dalších vybraných národností) a jejich integrace v Jihočeském kraji
POLÁNKOVÁ, Oksana
Cílem mé bakalářské práce je popsat život Ukrajinců, Rusů a Kazachů na území České republiky, jak probíhá jejich integrace v jazykové, ekonomické, sociální a kulturní oblasti. Konkrétně se zaměřuje na cizince, kteří žijí v České republice v Jihočeském kraji. Vybrala jsem cílovou skupinu cizinců, protože sama jsem cizinka a to mě inspirovalo, abych popsala život svých krajanů a jiných vybraných národností v České republice v Jihočeském kraji. Zároveň pro mě bylo obohacující nahlédnout do této problematiky jiným úhlem pohledu a připomenout si vlastní zkušenost. Informace jsem získala od informantů pomocí kvalitativní výzkumné strategie společně s kombinací narativního rozhovoru s rozhovorem strukturovaným. Cílové otázky byly zaměřeny na proces integrace cizinců v různých oblastech z jejich subjektivního hlediska do české společnosti a jejich osobní důvody migrace do České republiky. Další otázky byly zaměřeny na to, jak vnímají Ukrajinci, Rusové a Kazaši svůj život na území České republiky. Pro sbírání dat jsem použila v mé bakalářské práci techniku snowball sampling. Celkem se zúčastnilo výzkumu 10 cizinců, kteří pobývají legálně v Jihočeském kraji. Při provádění rozhovorů se již odpovědi informantů opakovaly, bylo tedy možné výzkum zastavit při počtu 10 osob. Pro zpracovávání výsledků jsem použila zakotvenou teorii společně s metodou kódování. Z výsledků výzkumu je patrné, že každý cizinec prochází procesem integrace, ale každý informant měl různé důvody migrace a výsledky integrace jak pozitivní, tak i negativní. Bylo zřejmé, že v jazykové oblasti cizinci nejsou rodilí mluvčí, proto se často setkávají s předsudky nebo diskriminací, ale v oblasti kultury se jim naopak otevírají nové možnosti k poznání české kultury, zvyků a tradic. V oblasti ekonomické využívají různé prostředky, možnosti pro získání práce, pro svou soběstačnost. V sociální oblasti využívají možností setkávání a komunikace s místním obyvatelstvem, stejně tak jako se svými krajany. Bylo zajímavé sledovat, jak proces integrace probíhá u každého informanta jinak, přestože mají mnoho společného a musí překonávat podobné překážky.
|
host ::
RSS.